DOPORUČUJEME

naše středisko ve

VIRTUÁLNÍ PROHLÍDCE

Chvilka poezie

Duše a tělo

Psát o duši a tělu
Jsem si zadal na Velký pátek
Předtím uspěchaný zmatek
Únava dopadla s hřeby na kříže
Usnul jsem a spal
Jak těsto spadlé do díže
Jako mazanec.
Vstal jsem nakonec
Až v době nicoty
Do bíla soboty
Kdy nic se neděje
Snad jen naděje
Že zmizí ta tíže.
Hrob však není prázdný
A tělo je, ne žádný.
A zdá se
Jako by překáželo
A teprv jeho zmizení
Je v rovině duševní
Odpuštění
Zrození.
Avšak těla zbavit se
Nemůže být návod
Jak ve jménu Páně
Dostát naší schráně
Tělesné
Neb duše je bez těla
Do života
Málo.
Je třeba o tělo pečovat
Jak o kostel nebo chrám
Pro duši je rám
Messenger, nosič
Proto se nesmíš
Vzpěčovat
Tělo své rozhýbat
K ránu jej zachovat
Kavárenský floutku
V duši i s tělem
Nesedej v koutku.
Jednotě běž holdovat:
Co krok, to slovo,
Slovo duši lineál
A duše kluše opodál
Kdeže
Rachitik-intelektuál!
Či, Bože,
Sprosťáček svalnatý!
Tělo se hýbe -
Duch taky!

David Vávra