Den otevřených dveří v Salesku aneb Je to klika býti klikou

Před několika týdny jsem začala pozorovat neobvyklý ruch. Všichni něco stříhali, vylepovali, běhali sem a tam a horlivě se radili. Až jsem se jednou zadívala na nástěnku a všechno mi bylo jasné – chystá se velká akce, otevírání nové části střediska. Nemohla jsem tu noc ani dospat, tušila jsem, že mě čeká náročná šichta.

Ve dvě hodiny odpoledne se začaly hrnout davy lidí a jeden za druhým se mnou lomcovali, až se mi z toho točila hlava. Z haly se linula vůně koláčků, Oratoř byla v plném proudu a z Klubu VeSPOD se ozývalo bouchání kulečníkových koulí. Kolegyně klika z tělocvičny na mě volala, ať se přijdu podívat, že tam děcka hrají badminton a spousta jich lozí po stěně. Bohužel jsem měla důležitou práci, takže jsem nemohla přijít ani na pingpongovou exhibici salesiánských mistrů.

Ze všech klik na středisku však měla největší kliku kolegyně ze zrcadlového sálu v nové části budovy. Prťata tam měla postavený skákací hrad a spoustu prolízaček a barevných balonků. Slyšela jsem ji až do haly, jak se smíchy za dveře popadala. Z okna jsme zahlídly fotbalisty na novém zeleném hřišti a partičku lidí, jak si hází na koš. Mezi nimi projížděly děti na kolečkových bruslích. Po chodbách nového areálu šlapala jedna noha za druhou, div nešlapaly po sobě.

Večer za mě tahali další návštěvníci, jež se přišli podívat na divadelní představení „Vizionář“ v podání našich bývalých animátorů, kteří stáli u zrodu střediska v Líšni. Jen co herci zmizeli za kulisami, ožil znovu Klub VeSPOD s koncertem saleskové kapely „Beta-Verze“. Noc patřila organizátorům, kteří si oddechli na společné after-party. Byl to náročný, ale velmi zdařilý den. Ohmatala mě snad tisícovka lidí. Ale takhle to vlastně u nás v Salesku žije pořád. :-)

Veronika Štefechová / Jan Jean Traxler

Salesko se otevřelo líšeňské veřejnosti

S úderem druhé hodiny odpoledne se 23. října v Salesku  uskutečnilo otvírání nové části, které bylo jistě netrpělivě očekáváno mnohými obyvateli naší líšeňské aglomerace. O tom, že nové prostory a okolní hřiště nezůstaly bez povšimnutí veřejnosti, svědčí zájem, se kterým se početné davy návštěvníků účastnily nachystaných programů, prohlížely středisko a naslouchaly povídání o činnosti salesiánů, smyslu jejich práce a způsobu využití nových prostor. Význam celé události navíc podpořilo i slavnostní přestřižení pásky z rukou prvního náměstka primátora Brna, pana MUDr. Daniela Rychnovského a starosty Líšně, Mgr. Jiřího Janištína. Slavnostní atmosféra byla naplněna nejen monology významných hostů o užitečnosti díla, ale samozřejmě i nevyčerpatelnými zásobami nejrůznějších koláčků a buchet, zkrátka občerstvení všecho druhu. Možná někoho napadla i otázka "a co děti? Měly si kde hrát?" . Ano, jak už to bývá u salesiánů zvykem, na děti se nezapomnělo. Dětský koutek v novém víceúčelovém sále, který jistě poutal zaslouženou pozornost všech návštěvníků, hýřil množstvím malých lidských mláďat všeho věku a vzezření. Pravdou však je, že celý areál střediska oplýval podobně živou a pulzující atmosférou. Doufejme tedy, že tato živost jako každodenní rutina se spolu s nábytkem zabydlí v prázdných prostorách a nové Salesko se s Boží pomocí stane místem, kde se lidé rádi setkávají a tvoří společné hodnoty.

Petr Maliňák

foto Richarda Boudy

• Tisk článku
• Diskuse k článku (žádný příspěvek)
• Poslat odkaz