Návštěva střihorukého Edwarda

Nebyl to sice ten ze známého filmu, ale i tak jsme byli mile překvapeni, jakým kouzlem osobnosti oplýval. Jan Špilar poutavě vyprávěl, jak se dostal ke svému kadeřnickému řemeslu, k herectví, k profesi vizážisty, k víře, jáhenství, soudnictví i o tom, co ovlivnilo a formovalo jeho profesní i osobní život.

Otevřenost a upřímnost ve vyprávění o svých zdánlivých i skutečných prohrách i úspěších, skromnost i sebevědomí, odvaha a vytrvalost v neobvyklých a nesnadných úkolech, pokora i troufalost v kreativitě, povídání s humorem a nadhledem o životě plném paradoxů  -  to vše zaujalo všechny natolik, že si ani nepovšimli, jak čas pokročil.

Krátkým „střihem“ přešel střihoruký Edward  k hřebu večera. Z dvaceti zájemkyň o nový účes byla vylosována paní Jana s číslem 20. Její rozhodnutí nechat si ostříhat dlouhé vlasy nakrátko překvapilo i potěšilo mistra. Všichni pak sledovali odpadávající kadeře a kdo chtěl, mohl klást otázky týkající se především střihů, vlasů, šampónů apod. Mezi řečí pan Špilar vytvořil účes, který měl módní střih a švih, k velké spokojenosti vylosované. Potleskem všichni ocenili výsledek. Praktická ukázka profesionality byla tím nejlepším závěrem. Jestli vás zajímá, jak to vše u nás v Salesku probíhalo, můžete se mrknout do naší fotogalerie.

Klára Dufková

• Tisk článku
• Diskuse k článku (žádný příspěvek)
• Poslat odkaz