Víkend plný smíchu, jarního počasí, zpěvu, skal, dobré nálady, odpočinku, ale hlavně víkend se skvělou partou týmáků. I takto ve zkratce by se dala popsat akce, která se konala 21.–23. 3. Pokud vám to nestačí, čtěte dál a dozvíte se víc.V pátek po klubu jsme odjeli do lesů na Vysočinu, abychom tam v malé útulné chaloupce strávili celý víkend s ostatními, co mají s klubem VeSPOD co do činění. Páteční program by se dal shrnout jako připomenutí uplynulého roku v klubu a následné hraní deskovek. (Pokračování textu…)

Hrálo se skutečně až o ten POSLEDNÍ SMEČ.V pátek 14. března se uskutečnil první ročník pingpongového turnaje Oratoře O poslední smeč. Především v kategorii chlapců bylo od začátku cítit velké nažhavení na vrchol celoroční pingpongové přípravy. Nervozita rostla s každým úderem a napětí se doslova dalo krájet. Na poslední chvíli se do turnaje přihlásilo několik nových tváří, které se svými schopnostmi minimálně rovnaly dosavadním největším adeptům na stupně vítězů. Po litém boji ve skupinách došlo na vyřazovací systém a ve finále se nakonec střetli největší favorité. (Pokračování textu…)

Vyhrál především olympijský duch a fair play.Nejen ruské město Soči žilo v noci ze 14. na 15. února olympiádou. Také oratoř v Salesku zažehla vlastní olympijský oheň. Téměř tři desítky olympioniků ze tří států, se utkalo v náročných sportovních disciplínách, které prověřily tělo i ducha. Biatlon, krasobruslení, čtyřbob, výprava na horu Olymp pro oheň i odpočinek a zábava v olympijské vesničce. To všechno pořadatelé historicky 1. zimní oratoriády pečlivě připravili a statečně se poprali i s nedostatkem sněhu a vysokými, takřka letními teplotami. V sobotu, v dopoledních hodinách proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů, předání medailí, tiskové konference a fotografování. Na závěr předseda mezinárodního oratoriánského výboru slavnostně prohlásil hry za ukončené. Vyhrál především olympijský duch a fair play. (Pokračování textu…)

Raduj se, buď dobrý a nech vrabce cvrlikat…Někdy si myslíme, že musíme říkat velká a drsná slova, dělat velké a promakané činy, abychom byli uznávaní a velcí borci. V klubu VeSPOD tomu tak nebylo… Zkoušeli jsme chodit po provaze a padali, žonglovali a moc to nešlo, riskovali a prohrávali, tancovali a netancovali, prostě byli spolu. A do toho všeho jsme mohli trošku poznat Dona Boska. (Pokračování textu…)