Další přednáška uznávaného experta na politickou komunikaci a marketing Miloše Gregora uskuteční 22. května. V dnešní době, kdy se na nás valí ze všech stran obrovské množství informací, je čím dál tím těžší rozlišovat pravdu od lži. Na přednášce se dozvíte, jak se neztratit v informačním labyrintu, jak si vybírat důvěryhodné zdroje a jak se bránit manipulaci. Malou ochutnávku jsme pro vás připravili v rozhovoru.
1. Pane Gregore, mohl byste se našim čtenářům představit? Odkud pocházíte a čemu se věnujete ve volném čase?
Jsem znojemským rodákem, přesněji jsem z malé vesnice kousek od Znojma. Do Brna jsem šel studovat vysokou školu a už jsem zde zůstal. Nerad bych sklouzával ke klišé, že práce je mi i koníčkem, byť tomu tak je a zabírá mi proto většinu času. Nicméně pokud zrovna nepracuji, snažím se chodit na výlety, baví mě pěší turistika. Mrzí mě, že v poslední době nemám víc času na čtení beletrie.
2. Co vás přivedlo k oboru politické komunikace a marketingu? Jak vás toto téma zaujalo?
Během bakalářského studia oboru politologie jsem se více zajímal o nedemokratické režimy, což bylo nejspíš dáno i mojí oblibou latinské Ameriky. Ve třetím ročníku se však po delší době otevřel kurz Základy politického marketingu, který jsem si ze zvědavosti zapsal. A od té doby jsem byl „lapen”. Baví mě, že má praktickou uplatnitelnost, nejedná se čistě o teoretické koncepty, ale nesmírně důležitá je i reflexe praxe. A co si budeme povídat, nemůžeme dělit „politiku” a „politický marketing”, dnes jsou tyto dvě oblasti velmi úzce provázané, jdou ruku v ruce.
3. Informace bezpochyby ovlivňují naše vnímání světa. Jaký vliv má dle Vašeho názoru zdroj informací na utváření našeho postoje?
Zdroj informace je zásadní, jeho důležitost ještě stoupá, pokud jde o novou informaci. Ve chvíli, kdy o nějakém tématu nic nevíme, tak je důležité, jak „kvalitní” (tedy věrohodná, fakticky správná) je prvotní informace, neboť tu si zpravidla osvojíme. Ale o tom budu více mluvit právě na chystané přednášce.
4. Dokážeme vidět svět objektivně nebo jsme uzavřeni ve světě svých sociálních bublin a vlastních názorů?
Objektivita je složitý koncept a pro jedince téměř nedosažitelný. Každý máme nějaká hodnotová východiska, něco, co nám je bližší. To platí o politice, ale i osobním životě. Někdo rád dechovku, jiný rap. Někdo holky, jiný vdolky. Podle toho se pak samozřejmě odvíjí naše hodnocení konkrétní věci. Je to přirozené. Zároveň je ale dobré si toho být vědom a umět se zamyslet, jestli politika, nebo třeba zpěváka, nehodnotíme jenom podle toho, že se nám více líbí jeho styl, jestli dokážeme hodnotit samotnou podstatu.
5. Je v možnostech běžného člověka zorientovat se v obrovském množství informací, které nás obklopuje? Jak můžeme rozlišovat důvěryhodné a objektivní zdroje od těch méně spolehlivých?
Vy po mne chcete, abych vyzradil všechna témata a rady, o kterých chci mluvit na přednášce! Ale vážně: tato otázka jde přímo k podstatě problému dnešního světa. Většinou není problém, že bychom k danému tématu nemohli najít dostatek informací. Problém je, že jsme těmi informacemi zaplaveni a my si musíme umět vybrat ty „správné” informace, což je stav, který jako lidstvo za celou svoji historii neznáme a se kterým neumíme dost dobře pracovat. Proto je pro nás zahlcení informacemi poslední desetiletí takovým problémem. Základem všeho je elementární důvěra v instituce a tím pádem i seriózní média.
6. Jak byste definoval pojem „dezinformace“ a v jaké míře se s nimi setkáváme v běžném životě?
Dezinformace je informace, která je lživá nebo překroucená – prostě oproti původnímu významu má jiné vyznění. Zároveň je šířená s tím, že autor si je tohoto vědom a sdílí ji záměrně. V běžném životě se s ní setkáváme běžně, důležité je rozlišovat míru škodlivosti a zákeřnosti úmyslu. Je dezinformací, když rodiče dětem říkají, že jim dárky nosí Ježíšek? Podle definice ano. Ale asi všichni cítíme, že míra závažnosti a problematičnosti takto lživé informace je jiná, než když někdo tvrdí, že americké prezidentské volby v roce 2020 vyhrál Donald Trump a „systém” se proti němu spikl a volby mu ukradl.
7. Formuje nás informační společnost? Jsme její obětí? Jak se tomu můžeme bránit?
Asi nerozumím tomu, co myslíte „informační společností”. Informace byly od nepaměti nástrojem nejen toho, jak se mezi sebou dorozumívat, ale i nástrojem manipulace s lidmi. To, že se o tom v poslední době bavíme intenzivněji, je dáno mj. technologickým pokrokem a tím, jak fungují sociální sítě, jak na nich fungujeme my. Informace je sama o sobě neutrální, resp. pro nás může být přínosná, stejně tak škodlivá. Ale k životu je potřebujeme. Je to jak s jídlem – čerstvé ovoce a zelenina nám prospívají, zkažené jídlo nikoliv.
8. Na co se mohou těšit vaši posluchači na chystané přednášce v Salesku?
Předně doufám, že půjde o zajímavou a interaktivní debatu. Rád budu přednášet, ale ještě raději budu s návštěvníky debatovat o konkrétních věcech týkajících se kvality a zdroje informací, ale i dezinformacích a manipulacích, které je budou zajímat. Celkově se budu snažit zaměřit na to, jak si lépe uvědomovat vlastní zranitelnost a na co si dávat při práci s (dez)informacemi pozor.
9. Co byste rád vzkázal našim čtenářům?
Budu rád, když se z čtenářů stanou i návštěvníci přednášky. Přijďte, těším se na vás!
Děkujeme Miloši Gregorovi za rozhovor a za to, že se s námi podělil o své cenné poznatky. Věříme, že se dozvíte mnoho užitečného o tom, jak se orientovat v informačním labyrintu a jak se bránit dezinformacím na přednášce v Salesku.
Renata Lorencová a Peter Mokrička
