„Stačilo být věrný svým ideálům – a člověk mohl zaplatit životem“. Příběh mladého kněze Jana Buly patří k nejtragičtějším kapitolám našich moderních dějin. V souvislosti s Babickým případem byl popraven, přestože s událostmi neměl nic společného.
O jeho životě, odvaze i době, která ničila lidské osudy, bude v Salesku přednášet historik František Kolouch. Při této příležitosti jsme ho požádali o rozhovor.
Co vás jako historika přivedlo k příběhu Jana Buly? Byl to od začátku spíše odborný zájem, nebo silný lidský příběh?
V letošním roce je tomu deset let, kdy jsem biografii o Janu Bulovi vydal. Dokončoval jsem tehdy knihu Milion duší o Josefu Hlouchovi a na kole jsem navštívil jeho rodiště v Lipníku na Třebíčsku. Nedalo mi to a rozjel se ještě do Rokytnice, kde jsem si ve ztichlém kostele sv. Jana Křtitele uvědomil Janův životní příběh, jeho mučednictví a rozhodl jsem se ho lidem připomenout.
Jak byste představil Jana Bulu někomu, kdo o něm dosud nikdy neslyšel?
Především jako mladého, energického a akčního kněze, vtipného a veselého člověka a umělce. Ve chvílích volna chodil po okolí s malířským stojanem a hledal inspiraci v tichu a kráse lesů. Byl vedoucím místních Orlíků, členem divadelního spolku, maloval kulisy a psal scénáře. Pan kaplan, jak mu každý říkal, byl pro svůj úsměv, eleganci a osobitý humor velmi oblíbeným společníkem.
Babický případ bývá často prezentován zjednodušeně. V čem je skutečnost složitější nebo méně známá?
Prolíná se zde několik aspektů. Prvním byla snaha komunistů o kolektivizaci, která na Třebíčsku narazila na silný odpor sedláků. ÚV KSČ rozhodl, že pomoci musí KV StB v Jihlavě. Byla vytvořena síť agentů a provokatérů, kteří měli přispět ke kriminalizaci nepohodlných osob, včetně Jana. Komunistům vadila jeho práce s mládeží a oblíbenost. Do kraje se také vrátil Janův spolužák z gymnázia Ladislav Malý – nervově labilní alkoholik, jehož nesmyslné akce přivedly do neštěstí celé rodiny. K tomu byla snaha režimu ochromit církev. K její dehonestaci měl přispět i proces s P. Bulou a rokytnickou skupinou, scénář však změnily události v Babicích, s nimiž Jan Bula neměl nic společného. Měl být popraven s P. Václavem Drbolou a P. Františkem Pařilem, ale nakonec došlo k další změně a byl postaven do čela druhého procesu.
Narazil jste při studiu jeho života na moment, který vás osobně překvapil nebo zasáhl?
Především mě nadchlo jeho srdce umělce a velká odvaha. V době, kdy KSČ vyhlásilo otevřený boj církvi, se pustil do úpravy kostela podle svých návrhů a úspěšně ji dokončil. V době falešné Katolické akce veřejně vystoupil proti režimu, i když věděl, že bude trestně stíhán. Před popravou se vyrovnal se svým osudem a nejdojemnější jsou jeho dopisy, ve kterých se loučí se životem a svými blízkými.
Jakým způsobem komunistický režim tuto událost využil k upevnění své moci?
Režim zločinu využil k likvidaci těch, kteří překáželi v kraji kolektivizaci. Do února 1953 bylo ve čtrnácti soudních procesech odsouzeno přes sto osob a uděleno jedenáct trestů smrti. Zatčení byli odsouzeni k vysokým trestům, jejich rodiny deportováni do pohraničních oblastí a zemědělské usedlosti připadly JZD. Babice se staly symbolem třídního boje, který KSČ rozpoutala proti vlastnímu národu.
V čem může být příběh Jana Buly aktuální i pro dnešního člověka?
Jan nám jasně vzkazuje, že za svobodu a víru stojí za to bojovat. I ve svých posledních chvílích, vstříc aroganci a brutalitě, si zachoval důstojnost a lásku k lidem. V jednom z dopisů napsal: „Člověk Boha nikdy dost nemiluje, a to je jediné, čeho musí litovat.“
Co konkrétně uslyší návštěvníci vaší přednášky v Líšni, co běžně nenajdou v učebnicích nebo médiích?
Zmapuji Janovy životní osudy a zajímavosti, o kterých se moc nemluví – například výzdobu biskupské kaple po bombardování Brna, jeho životní vzory, způsob, jak se snažil zastavit činnost Ladislava Malého, podrobnosti k zatčení a věznění, či jeho ostatky a rehabilitaci. Přednáška bude doprovázena prezentací a po ní bude prostor pro besedu s posluchači.
Pracujete nyní i na příběhu Vojtěchy Hasmandové, která působila jako ředitelka školy i v Líšni. Čím vás zaujala?
Vojtěcha mě zaujala především svou odvahou. Již ve třinácti letech odešla daleko do kláštera. Ukrývala několik měsíců kněze P. Janču hledaného Bezpečností, překonala utrpení ve vazbě i sedm let v pardubické ženské věznici a nezlomena se aktivně vrhla do obnovy řádu. V době normalizace prosadila pokoncilní reformy, zabezpečila kongregaci novým dorostem a navázala spolupráci s komunitami v zahraničí. Kniha vyjde k výročí jejího úmrtí v lednu 2028.
Děkujeme za rozhovor.
Příběh Jana Buly připomíná dobu, kdy věrnost vlastním hodnotám mohla člověka stát život.
Historik František Kolouch o něm promluví 13. května od 19.30 v Salesku v Líšni v rámci cyklu SaVIO. Přiblíží nejen jeho osud, ale i méně známé souvislosti Babického případu.
Vstupné je dobrovolné.
Renata Lorencová
