Realizace sakrální stavby poukazuje nejen na tvůrčí schopnosti architekta, ale i na to, jak je celá tato oblast vnímána a jak je na ni pohlíženo. Na konkrétních příkladech poukážeme na ideové a symbolické charakteristiky sakrálních staveb a v jaké situaci se nachází česká a moravská moderní sakrální architektura.
Ing. S.L.D. Pavel Kopeček,Th.D.
Vystudoval VUT v Brně a pracoval v různých stavebních odvětvích, teologii studoval v Římě a Olomouci. Doktorát získal na Papežském liturgickém institutu v Římě na téma Sakrální architektury. V současnosti přednáší Liturgiku na CMTF (Cyrilometodějské teologické fakultě) UP Olomouc, je členem různých tuzemských i zahraničních komisí a institucí, publikuje a přednáší. Je knězem brněnské diecéze a duchovním správcem ve farnosti Podolí u Brna.
Při loňském setkání se v rámci programu SaVIO spolu s posluchači zamýšlel nad otázkou, co je to sakrální architektura. Při nynější návštěvě se snažil ukázat, jakými směry se současná sakrální architektura ubírá. V rámci přednášky Slepé cesty současné sakrální architektury představil pět sakrální staveb, které v posledních letech vznikly na území Čech. Upozorňoval pak na jisté symbolické charakteristiky, na přínosy a také rozpaky, které může sakrální stavba vyvolávat. Současnou situaci sakrální architektury vnímá jako fázi velkého hledání, přirovnává ji k nedokonalosti zraku, kdy člověk nevidí úplně dobře, a tápe. Ačkoli se zdráhal věci jasně hodnotit, nabídnul posluchačům pár erudovaných pohledů a myšlenek k přemítání.
Přednášející nejdříve popsal historii vzniku Komunitního centra Matky Terezy v Praze na Chodově a také jisté rozpaky, které navzdory tomu, že podporuje ekumenické snahy a slouží jako kulturní centrum, vyvolává. Upozornil na stavbu coby cizorodý prvek na monotónním sídlišti, jež navíc vznikla na místě jediné zeleně. „A ti křesťané nám to teď ničí“. Dále pak představil Centrum svatého Prokopa na sídlišti Nové Butovice v pražských Stodůlkách architekta Zdeňka Jirana, kde poukázal například na liturgická omezení, která vždy souvisí s ekumenickým využíváním prostoru. Ukázal posluchačům také velmi zajímavě řešenou Modlitebnu Církve bratrské v Černošicích ve tvaru kocábky. Představil i Kapli sv. Antonína v Černé u Měřína, která je považována za nejlepší sakrální stavbu po roce 1989. Naposledy se spolu s posluchači blíž podíval na Modlitebnu Církve bratrské v Litomyšli, jejímž motem k provedení je úryvek z Žalmu 57: „Bože tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost.“
Současné trendy sakrální architektury hodnotil S.L.D. Ing. Pavel Kopeček, Th.D. vesměs pozitivně, avšak poukázal také na jisté otazníky. Jedním z nich je skutečnost, že primárním faktorem stavby je danost liturgická, ostatní danosti by na ni měly navazovat. Problémem však je mnohdy fakt, že architekti liturgické téma neznají a vychází ze subjektivních pocitů. Architekt si často možná spíš „staví jakýsi pomník“, přitom by si ale měl uvědomit, že jeho práce je mnohem víc služba společenství, podotknul přednášející. Další problém po dokončení stavby pak vyvstává na poli pastorace – pro uživatele je často řešení sakrální stavby (ač dobře architektonicky zvládnuté) neosobní a vzdálené, potřebují ho zaplnit – květinami, soškami, plakátky apod. To pak rozbíjí umělecký dojem. Mnoho otazníků zde v následné diskuzi ještě vyvstalo, ale to už si můžete poslechnout ze záznamu zde. Jak tedy pečovat o svůj zrak, abychom se nevydali na slepou cestu? K tomu je jistě zapotřebí stavbu neuspěchat a trpělivě konzultovat na lidské rovině. Avšak „aby člověk věděl, kam má jít, aby ta cesta končila, kde má končit, k tomu nestačí pouze to lidské, k tomu je potřeba i to Boží…“
Mgr. Jitka Habernalová
[youtube id=“3KKNKNqMlP8&list=PLZU-1hm5LhsSl7ML5Jd8_fZuwD0EvzbqO“ align=“left“ mode=“lazyload“]
Záznam přednášky v mp3:
SaVIO_Kopecek_2012_1.mp3 (staženo 754× ) SaVIO_Kopecek_2012_2.mp3 (staženo 747× )