Bývalý vězeňský kaplan P. Michael Martinek nabídl v Salesku otevřený pohled do světa viny, bolesti i pomalu se rodící naděje a ukázal, že i malé lidské gesto může mít za mřížemi zásadní význam.
Ve středu 21. ledna se v Salesku v rámci programu SaVIO setkalo přibližně šedesát zájemců s P. Michaelem Martinkem. Nabídl nejen fakta o fungování českých věznic, ale hlavně osobní pohled na to, co může člověka skutečně proměnit. Už v úvodu přednášky zazněla drobná, ale silná symbolika: Vězeňská služba ČR používá bílá auta s fialovým pruhem, barvou pokání a prosby o odpuštění. Jak však P. Michael upozornil, tento symbol často ostře kontrastuje s každodenní realitou věznic, kde samotný pobyt většinou k nápravě nevede. Skutečná změna je možná jen tehdy, pokud má odsouzený silnou vnitřní motivaci a odvahu podívat se pravdivě do vlastního nitra. Přednáška nabídla i řadu překvapivých údajů. Přibližně 92 % vězeňské populace tvoří muži a velká část trestné činnosti souvisí s drogami – ať už jde o jejich výrobu, krádeže motivované závislostí, nebo činy spáchané pod vlivem návykových látek. Náročnost resocializace zvyšuje také nedostatek empatie nebo disociální poruchy osobnosti u vysokého procenta odsouzených. Zvláštní pozornost byla věnována kaplanské službě a konkrétním příběhům vězňů. P. Michael připomněl, že i drobná gesta – například obyčejné podání ruky – mohou pro vězně znamenat první zkušenost s tím, že jsou vnímáni jako lidé s důstojností, nikoli jen jako pachatelé trestných činů. Ve fotogalerii můžete vidět hrníček, který P. Michael drží. Pořídil si ho na začátku své vězeňské služby, protože mu symbolizoval vězeňskou barvu, a po celých 12 let ho používal jako svůj vězeňský hrníček na kávu. Byl s ním při pravidelných setkáních s vězni a připomínal mu dlouhodobou práci, trpělivost a lidský rozměr služby. P. Michael upozornil, že změna smýšlení, zejména u pachatelů závažného násilí, je dlouhý proces – u vrahů může trvat i deset let, než si plně uvědomí, že odebrání lidského života nikoho nečiní „výjimečným“. Díky fotografiím mohli účastníci nahlédnout i do vězeňské kaple vybudované vězni. Dotazy z publika otevřely i téma ženských věznic. Přes všechny těžkosti a limity služby P. Michael zaznamenal několik příběhů s dobrým koncem – právě ty potvrzují, že léta strávená ve službě vězeňského kaplana měla smysl.
Peter Mokrička
