SaVIO – Rok v Africe (Markéta Lengálová)

Vyvěšeno: 10. 10. 2012 v 19:07
Card image cap

„Dobrovolníky se stávají obyčejní, přesto nevšední lidé, kteří se rozhodli věnovat část svého nadšení, energie a času světu, ve kterém žijí.“

Tak popisuje organizace Adra službu dobrovolníka. Myslím, že vystihuje dobře také Markétu Lengálovou, mladou ženu, která se rozhodla věnovat rok svého nadšení, energie a času dětem v  Demokratické republice Kongo. O svou zkušenost a svůj příběh se přišla podělit s posluchači programu SaVIO.
Markéta odjela po maturitě prostřednictvím SADBY (Salesiánské asociace Dona Boska, o. s.) do jedné z nejchudších zemí Afriky. Působila ve městě Lubumbashi, v místě, kde je jedním z největších problémů velké množství dětí na ulicích. Bez rodiny, bez prostředků, bez jakéhokoli zázemí. Markéta osvětlila, jak se do této situace dostávají. Lze ji vnímat jako důsledek nevzdělanosti, říká. Myšlení Konžanů je totiž velmi zatíženo pověrami. Pokud se v rodině stane nějaké neštěstí „onemocní kráva nebo člen rodiny“, je obviněn jeden z potomků, kterého obžalují z čarodějnictví. Nejčastěji chlapec. Holky doma zastanou víc práce a navíc „v Kongu se za nevěstu platí – za holku můžete mít kozu a pár slepic. Z toho důvodu se holky na ulici nevyhánějí.“  Pokud se ani šamanovi nepodaří vyhnat z „čarodějů“ zlého ducha, octnou se chlapci bez domova a rodiny. A právě jim se zde věnují salesiáni, kteří v Kongu působí něco málo přes sto let. Do služby se Markéta zapojila v  Bakanja center, v jednom  ze sítě patnácti salesiánských domů, jež nesou název Dílo matky Markéty (podle jména matky Dona Bosca). Cílem salesiánských pracovníků je přivést chlapce zpět do rodin. A pokud se to nepodaří, pak se je snaží připravit na samostatný život tak, aby se dokázali postarat sami o sebe a později zabezpečit vlastní rodinu. Kromě zajištění vzdělání, pracovních návyků a smysluplného vyplňování volného času nabízí salesiáni chlapcům také duchovní podporu. Ve všech těchto snahách se angažovala i Markéta, která zde zastávala roli učitelky, vychovatelky, kuchařky a byla zkrátka „ženskou rukou centra“.
Markéta, nyní již studentka medicíny, dala návštěvníkům SaVIA nahlédnout také pod pokličku konžských všedních dní – do stánků na tržnici s  roztodivným zbožím, do tamější veřejné přepravy taxibusem („pro výstup prosím zabušit na střechu“), do konžských letadel s místy „na kýbl“ a „na stání“, do skládek odpadků na ulicích či do večerního rituálu energetické společnosti „vypínáme proud ihned po setmění“. Pobavila také příhodou „jak jsem se stala počítačovým expertem“ po spravení tiskárny fíglem „vypni a znovu zapni“. Velmi milé bylo i vyprávění o tom, jak radostně chlapci prožívají své křesťanství.
Setkání to bylo komorní, o to více působivé. Markétino povídání působilo lehce, samozřejmě až všedně, navzdory tomu, s kolika jinakostmi a komplikacemi se musela v této chudé zemi potýkat.
Lidé jako tato mladá dobrovolnice mohou být pro dnešní společnost, která se často táže jen „co za to“ kouskem naděje z naplňování Ježíšovy výzvy „Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.“ (Mt 10,8). Každý má totiž něco, co může nabídnout druhému. A může tak proměnit kousek světa, kousek života druhých a kousek sebe sama k lepšímu.
Mgr. Jitka Habernalová

[youtube id=”zFOpUqbVbmo&list=PLZU-1hm5LhsSl7ML5Jd8_fZuwD0EvzbqO” align=”left” mode=”lazyload”]

Záznam přednášky v mp3:

SaVIO_Lengalova_2012_1.mp3 (staženo 366× ) SaVIO_Lengalova_2012_2.mp3 (staženo 348× )

 

69 queries in 0,748 seconds. From 34.204.183.113 --ID--: