Když před třiceti lety vznikalo v Líšni Salesko, málokdo tušil, že z malého centra pro děti a mládež vyroste živé srdce komunity, kde to voní po kofole, táborácích, modlitbě… a občas i po propocených florbalových vestách.
Třicet let je důvod k oslavě i zamyšlení. Oslovili jsme proto tři muže, kteří Saleskem „prošli v čele“ – P. Pavla Ženíška, P. Josefa Mendela a P. Petra Matulu – a položili jim tři otázky.
1. Když se řekne Salesko – vybaví se vám nějaká nezapomenutelná historka?
P. Ženíšek:
„Vzpomenu si na rok 2007, kdy jsme se poprvé dostali do sítě škol a školských zařízení – byla to pro nás velká změna. Peníze z dotace ale dorazily až na konci roku a bylo potřeba je rychle využít. Byl to docela maraton: objednávky, dodávky, vybavení. Díky mimořádnému nasazení týmu se nám ale podařilo dovybavit tělocvičnu, zájmové kroužky i zázemí pro práci. Byl to sice trochu blázinec, ale výsledek stál za to.“
P. Mendel:
„Na začátku jsme hrávali často fotbal. Jednou jsem cítil ránu zezadu do lýtka – myslel jsem, že po mně někdo hodil kámen z paneláku. Říkal jsem si, kam jsem to přijel… Ale paní doktorka na poliklinice mě rychle uklidnila – šlo o lýtkový výron. Netušil jsem, že něco takového existuje!“
P. Matula:
„Při příměstském táboře Záhada hlavolamu jsme celý týden vyráběli v dílničce a v pátek nás čekal Široko – převlečený známý seděl s kufříkem v ruce na lavičce u Saleska, v bílé masce, s dlouhým kabátem. Budil docela pozdvižení. Honili jsme ho až do věže kostela sv. Jiljí, kde nám předal ježka v kleci. Mezitím se na sociálních sítích rozjela debata o podivném individuu, které se potuluje po Líšni. Akce sklidila úspěch – i u veřejnosti, která o ní vůbec nevěděla!“
2. Co byste Salesku popřáli k jeho třicetinám?
P. Ženíšek:
„Aby další kroky neurčovaly peníze – i když jsou důležité – ale dobří lidé, salesiánský duch přijetí, spolupráce a služba druhým, zejména mládeži, pro niž Salesko v intencích Dona Boska primárně vzniklo. Aby ti, kteří do Saleska zavítají, ať už jednou nebo pravidelně, nacházeli v něm jak hřiště pro zábavu, tak školu pro svůj rozvoj, ale také domov naplněný hlubokými osobními vztahy a kapli, kde se mohou zamýšlet nad sebou nebo svým vztahem k Bohu.“
P. Mendel:
„Ať si i jako ‘třicátník’ zachová hravost a dětskost. Ať rozumí mladým a má kolem sebe lidi s nadšením pro dobrou věc.“
P. Matula:
„Přeju mu, aby zůstalo místem srdečného přijetí, kde roste sebevědomí i kritické myšlení. Místo, kde každý může zažít radost – a být sám sebou.“
3. Co vás Salesko naučilo – třeba i nečekaně?
P. Ženíšek:
„Nic, všechno jsem už uměl…! 😊 Ne, právě naopak. Byl jsem čerstvě vysvěcený novokněz, plný teologie a ideálů, ale o vedení organizace jsem nevěděl vůbec nic. Salesko mě učilo řídit tým, shánět peníze, vést lidi. Učil jsem se sloužit krásné mše na švédské bedně v tělocvičně nebo dělat předmanželské přípravy. Poznal jsem pestrost mladých, jejich touhu být užitečnými. Učilo mě poznávat a reflektovat vlastní dary i limity… No, ty jo, ono toho bylo fakt hodně, jak mně teď dochází… Díky za to!!! Ať žije Salesko a jeho lidi.“
P. Mendel:
„Třeba to, jak ‘dělat’ kluziště. A mí nástupci i jezdit s traktorem! Byl jsem rád, že jsme zachytili vlnu a nastartovali boom příměstských táborů, rád vzpomínám na naše krásné tábořiště v Moravských Knínicích.“
P. Matula:
„Naučil jsem se nejen jezdit s rolbou, ale i hledat řešení ve zdánlivě neřešitelných situacích – třeba v době covidu. Uvědomil jsem si, jak důležití jsou přátelé, a že je nejdůležitější dělat všechno proto, aby na společném díle pracovali i lidé s různými názory. Největší radost jsem měl, když děti ve středisku objevily něco, co jim jde.“
Závěrem…
Za třicet let se vystřídaly celé generace animátorů, dětí i vedoucích. Ale jedno zůstává – Salesko je pořád místem, kde se směje, hraje, modlí i žije naplno. Díky všem, kdo byli jeho součástí – a těšíme se na dalších třicet!
Proč to všechno stojí za to?
„Salesko je místo, kde občas nestihnete oběd, protože vás zastaví tři děti, dva animátoři a jeden rodič – jejich úsměv na tváři a radost přehluší i kručení v břiše,“ říká současný ředitel Zbyněk Vančura s úsměvem.
„Jsme vděční za každého, kdo tu tvoří to ‘něco navíc’.“
A co by to bylo za narozeniny bez pořádné oslavy?
Všichni jste srdečně zváni na velkou slavnost Saleska, která proběhne v neděli 14. září od 13:30 do 18:00. Čeká nás divadlo, živá kapela, stanoviště pro děti, zábava i překvapení – prostě všechno, co k salesiánské oslavě patří.
Zapište si datum do kalendáře a přijďte to s námi oslavit se vším všudy.
Salesko v kostce – 30 let v pohybu
- Založeno: 1995 v Brně-Líšni
- Dětí a mladých ročně: cca 1 500 (účastníků v kroužcích, táborech, oratoři a dalších aktivitách)
- Kroužky a klub rodičů: cca 130 pravidelných volnočasových aktivit
- Letní program: 25 táborů ročně (kombinace pobytových a příměstských), kterých se účastní cca 400 dětí
- Tým: 18 zaměstnanců a přes 60 dobrovolníků a animátorů
- Otevřený klub: místo pro smysluplné trávení volného času
- Duchovní nabídka: mše svaté, duchovní doprovázení, akce pro mládež, příprava křtu a biřmování, animátorské společenství
- Zázemí: tělocvična s lezeckou stěnou, sportovní sál, multifunkční klubovny, venkovní hřiště, dílna, hudebny, kaple
- Generace animátorů: za 30 let prošly Saleskem stovky mladých, kteří se zapojili do vedení a dobrovolnické služby
- Motto: „Být s mladými, pro mladé – v duchu Dona Boska.“
Připravila Renata Lorencová
