Do programu SaVIO v Salesku se vrací známý novinář, publicista a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček. Ve své nové přednášce se zaměří na každodenní život, hodnoty a vztahy v zemích, které často vnímáme jen skrze titulky o konfliktech.
Proč je důležité dívat se na Blízký východ s porozuměním a ne se strachem, přiblížil v rozhovoru:
Pane Turečku, na Blízký východ jste se opakovaně vracel přes třicet let. Co Vás na tamní společnosti fascinuje natolik, že jste jí zasvětil většinu profesního života?
Neřekl bych, že mě Blízký východ fascinuje. Přesnější je asi říct, že je nesmírně zajímavým a důležitým regionem. Samozřejmě, že tam je spousta obdivuhodných, fascinujících fenoménů, ať už společenských nebo kulturních, přírodních a tak dále. Ale zároveň, pokud vnímáme Blízký východ jako region, který pro nás může představovat rivala nebo i třeba hrozbu, tak o to více bychom se jím měli zabývat bez předsudků. Pokud je něco nebezpečím, měli bychom to studovat racionálně a nenechat se unášet negativními emocemi. A stejně tak by nás neměl pohltit nějaký bezmezný obdiv. Za těch 32 let, co na Blízký východ jezdím, jsem se snad naučil stát tam nohama pevně na zemi.
Když se řekne „muslimská společnost“, mnozí si představí spíše konflikty a přísná pravidla. Co by nás naopak mohlo překvapit svou blízkostí nebo lidskostí?
Už třeba vnímání muslimské společnosti v souvislosti s konflikty je zavádějící. Ano, mnoho konfliktů se odehrává na Blízkém východě, ale těžko automaticky říkat, že to souvisí právě s tím, že tam převažuje islámská společnost. Já připomenu, že jeden z nejkrvavějších konfliktů v Evropě v poslední době se odehrával v bývalé Jugoslávii, kdy se vraždili a zabíjeli mezi sebou pravoslavní a katoličtí křesťané. V posledních letech probíhá krvavý konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a také tam těžko můžeme hledat spojitost s náboženstvím, natož s islámem. Ale vrátíme-li se k vaší otázce, tak v muslimské společnosti určitě vidíme velký důraz na rodinné hodnoty, soudržnost rodiny, úctu ke starým lidem, velkou benevolenci a laskavost k dětem. A to si myslím potvrdí každý, kdo v těchto oblastech žil nebo cestoval.
Ve své přednášce se zaměříte právě na rodinu a společenské uspořádání. Co je podle Vás největším rozdílem mezi „naším“ a „jejich“ světem – a v čem si naopak můžeme rozumět?
Je to právě trochu jiné uspořádání rodin, důraz na rodové nebo chcete-li i kmenové vazby. Tam, kde jsou rozpadlé státy, kde nefunguje státní správa a státem garantovaná bezpečnost občanů, dostává se potom o to více ke slovu právě rodová loajalita a vzájemnost. Ať už je to třeba v Afghánistánu nebo v době války v Iráku v Sýrii a tak podobně.
Média často ukazují Blízký východ jen skrze války a krize. Co byste si přál, aby čeští posluchači o tomto regionu pochopili jinak nebo hlouběji?
Skutečné důvody a pohnutky tamního dění. Protože v tom regionu se odehrává celá řada věcí, které nemají souvislost s islámem, ale třeba právě s historií, například koloniální minulostí, a kulturou té oblasti, s oněmi kmenovými vazbami, s životními podmínkami. Rozhodně nelze pomíjet, že i náboženství hrají velkou roli v tom, co se na Blízkém východě odehrává, ale bylo by chybou vnímat dění v tom regionu pouze z této perspektivy.
Proč by si podle Vás měli přijít poslechnout Vaši přednášku právě lidé z Líšně a Brna? Co si z ní mohou odnést do svého vlastního pohledu na svět?
Mně nedávno vyšla rozhovorová kniha nazvaná Svět je složitější, než se zdá, ve které vzpomínám na svoji kariéru novináře i na reálie Blízkého východu. Co by si tedy návštěvníci přednášky mohli odnést je právě fakt, že svět je složitější, než se zdá.
Břetislav Tureček dokáže o Blízkém východě mluvit srozumitelně, poutavě a bez zbytečných emocí. Místo jednoduchých soudů nabízí souvislosti a příběhy lidí, kteří v regionu žijí. Jeho přednáška slibuje večer, který rozšíří obzory a možná i trochu promění náš pohled na svět.
Vstupné je dobrovolné a otevřené všem, kdo chtějí porozumět světu o trochu víc.
Připravila Renata Lorencová
