Vysvětlení 7. a 8. části Saleskové hry

Vyvěšeno: 22. 3. 2021 v 13:00
Card image cap

Další části naší Saleskové hry jsme pro vás chystali v prosinci, sedmá část vedla od Saleska k vánočnímu stromečku, osmá od tramvajové zastávky Masarova roklí, téměř až k zastávce Kotlanova.

Hledaná slova obou částí byly názvy svíček na adventním věnci – NADĚJE a MÍR, PŘÁTELSTVÍ a LÁSKA. Čtyři svíce na adventním věnci symbolizují čtyři týdny před Štědrým dnem. Kruh je symbolem věčnosti. Může být i symbolem rodinného kruhu nebo společenství, uprostřed kterého je Ježíš. Zelené větvičky jsou symbolem naděje.
7. část
První úkol byl opět před Saleskem, tentokrát byl spojen s Betlémským putováním, které každoročně v Salesku připravujeme. Cesta vedla kolem Saleska. V borovicích byl schovaný další úkol, a to hledání rozdílů v několika obrázcích. Další úkol na cestě byl skládání puzzlů vločky nebo sněhuláka. Ve třetím úkolu, hledali písmenko v matematickém kvízu, bylo to písmenko Ě. Cesta vedla dál na hřiště, kde byly dva úkoly blízko sebe, pohybový úkol – 10 dřepů s výskokem, od lavičky k lavičce poskokem, pak oběhni dvě kolečka. Omalovánku baňky jste si mohli vzít domů. Úsek na mostě jste prošli s rytíři bludištěm. Za zpěvu vánoční koledy jste došli ke stromku, kde jste zapálili prskavku.
8. část
Osmá a zatím poslední část Saleskové hry začínala u tramvajové zastávky Masarova. První úkol byl poznat ryby, které můžete najít v našich rybnících. Našli jste rybu, kterou jste měli na Štědrý den? Cestou jste našli obrázky, které jste si měli zapamatovat. Kolik jste si jich z patnácti zapamatovali až domů? Dalším úkolem byly úryvky a hlášky z různých pohádek. Poznali jste některé? Sportovním úkolem bylo vyzkoušet tři jakékoliv cviky na workoutovém hřišti. Cestou jste se dozvěděli o vánočních zvycích. Poslední úkol byl nejhezčí, a to obejmout se s někým. Během přerušení Saleskových her vám pravidelně přinášíme výzvy. Další Salesková hra pro vás bude o Velikonocích. Janča a Lenča

Omalovánka k vymalování:

Najdi 10 rozdílů:

Poznávačka ryb:

pstruh duhový

štika obecná

úhoř říční

okoun říční

kapr obecný

sumec velký

Úryvky a hlášky z pohádek:

JENÍČEK A MAŘENKA: Najednou se uvnitř ozval hlas: »Chrupy, chrupy, slyším zoubky, kdo to mlsá u chaloupky? « Děti odpověděly: »Vítr, větříček, láme perníček.« Jedly dál a nedaly se zaplašit.

OTESÁNEK: Potom na úhoru tam uviděl ovčáka se stádem ovcí. „Když jsem toho tolik sněd,“ povídá sobě sám, „taky ty ještě sním!“ Šel a všecko to do sebe vházel: ovce, ovčáka i se psem Voříškem. Pak se zas kolíbal dál, až přišel k jednomu poli; nějaká babička tam okopávala zelí.

ČERVENÁ KARKULKA: „A kdepak bydlí tvoje babička?“ „Ty to nevíš?“ divila se, „přece v chaloupce za lesem. Půjdeš kousek podle potoka, potom zahneš doprava a už tam budeš.“ 

ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA: Kujme pikle, kujme pikle obvyklé i neobvyklé!

PRINCEZNA ZE MLEJNA: Já jsem malej, ale šikovnej!

O ŠÍPKOVÉ RUŽENCE: Začala tak rychle růst, že než byste napočítali deset, celý zámek hustě zarostl trním. Lidé venku se divili, co se to se zámkem stalo. Usoudili, že je začarován, časem si na to zvykli a už se o pány nestarali.
Devětadevadesátkrát lidé pole osili a tolikrát z polí sklidili, devětadevadesátkrát meze sníh zavál a tolikrát je jaro odkrylo. Když posté lidé pole ošili a posté se travička na mezích zazelenala a všechno rozkvetlo, zabloudil v ty končiny královský princ z daleké země. Putoval světem pro zábavu i pro zkušenost.
Najednou před sebou spatřil srázný kopec, celý zarostlý.

 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ: Do světničky postupně vcházeli: Prófa, Štístko, Kejchal, Stydlín, Dřímal, Rejpal a Šmudla. Zjistili, že jim někdo spí v postýlce.

O 12 MĚSÍČCÍCH: “Fialky v lednu?” divila se Maruška. “Vždyť ty pod sněhem nekvetou.” “I ty darebnice!” rozkřikla se Holena. “Hajdy do lesa a bez fialek mi domů nechoď!”

MRAZÍK: „Ha, Ivan! Nečekán, nezván, chaloupku otočil a mne tím probudil! Nebylo mu asi vhod, že do lesa měla vchod!“

SÁM DOMA: Harry, jdu do baráku!

TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU: Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?

ANDĚL PÁNĚ: „Já vím, co mi chceš říct: Miluj bližního svého. A víš, co já ti na to, Maruško, odpovím? Blbce ze mě nikdo dělat nebude.“

O STATEČNÉM KOVÁŘI: „Táto na co je tohle?“ „Taky bude moc zvědavý Jakube. Vlastně už je. Nic pro tebe synku. Nic.“ „Tu palici ukoval táta tvého táty. Je to setsakramentská palice. Kdo ji přes naši chalupu hodil, jako by nazul toulavé boty a hned do světa. Tvého tátu jsme 7 roků neviděli.“

SEDMERO KRKAVCŮ: Znamením prosila ještě, by ji nechala švagrová jen asi sedm stehů došít, které na rukávu chyběly, ale ani to jí dovoleno nebylo. Složila tedy košili k druhým a vzdychla: „Moji ubozí bratříčkové, já úlohu skončila, a kdež jste vy?“
V tom okamžení strhl se hrozný šumot, lid se rozestoupil.

71 queries in 0,340 seconds. From 3.236.82.241 --ID--: